“Monjes, he aquí, estas cuatro clases de personas que se pueden encontrar en el mundo. Y, ¿cuáles son esas cuatro? He aquí, monjes, hay persona que alcanza la tranquilidad interna de la mente pero no la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales. Hay otra persona, monjes, que alcanza la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales pero no la tranquilidad interna de la mente. Hay aún otra persona, monjes, que no alcanza la tranquilidad interna de la mente ni tampoco la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales. Y aún hay otra persona, monjes, que alcanza ambas cosas: tanto la tranquilidad interna de la mente como la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales. Estas son las cuatro clases de personas, monjes, que se pueden encontrar existiendo en el mundo.
“Monjes, la persona que se encuentra entre aquellas que alcanzan la tranquilidad interna de la mente pero no la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales, debería acercarse a alguien que alcanzó la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales e indagarlo así: ‘¿cómo deberían ser vistos, amigo, los fenómenos condicionados? ¿Cómo deberían ser explorados los fenómenos condicionados? ¿Cómo deberían ser discernidos con perspicacia los fenómenos condicionados?’ Entonces el otro luego le responde de acuerdo con lo que vio y comprendió de este tema: ‘los fenómenos condicionados, amigo, deberían ser vistos de esta manera, explorados de tal manera y discernidos con perspicacia de manera tal.’ Entonces, en algún tiempo futuro, alcanzará a ambas cosas: tanto la tranquilidad interna de la mente como la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales.
“Monjes, la persona que alcanza la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales pero no la tranquilidad interna de la mente, debería acercarse a alguien que alcanzó la tranquilidad interna de la mente e indagarlo así: ‘¿cómo debería ser la mente estabilizada, amigo? ¿De qué manera la mente debería estar compuesta? ¿Cómo debería estar la mente unificada? ¿Cómo debería estar la mente concentrada? Entonces el otro luego le responde de acuerdo con lo que vio y comprendió de este tema: ‘la mente debería ser estabilizada de esta manera, amigo, compuesta de tal manera, unificada de esta manera y concentrada de manera tal.’ Entonces, en algún tiempo futuro, alcanzará a ambas cosas: tanto la tranquilidad interna de la mente como la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales.
“Monjes, la persona que no alcanza la tranquilidad interna de la mente ni la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales, debería acercarse a alguien que alcanzó a ambas e indagarlo así: ‘¿cómo debería ser la mente estabilizada, amigo? ¿De qué manera la mente debería estar compuesta? ¿Cómo debería estar la mente unificada? ¿Cómo debería estar la mente concentrada? ¿Cómo deberían ser vistos los fenómenos condicionados? ¿Cómo deberían ser explorados los fenómenos condicionados? ¿Cómo deberían ser discernidos con perspicacia los fenómenos condicionados?’ Entonces el otro luego le responde de acuerdo con lo que vio y comprendió de este tema: ‘la mente debería ser estabilizada de esta manera, amigo, compuesta de tal manera, unificada de esta manera y concentrada de manera tal; los fenómenos condicionados deberían ser vistos de esta manera, explorados de tal manera y discernidos con perspicacia de manera tal.’ Entonces, en algún tiempo futuro, alcanzará a ambas cosas: tanto la tranquilidad interna de la mente como la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales.
“Monjes, la persona que alcanza ambas cosas: tanto la tranquilidad interna de la mente como la alta sabiduría perspicaz dentro de los fenómenos mentales, debería establecerse a sí misma en estas dos beneficiosas cualidades mentales y hacer el esfuerzo para alcanzar la destrucción de las corrupciones mentales.
“Estas son las cuatro clases de personas, monjes, que se pueden encontrar existiendo en el mundo.”
“Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṁvijjamānā lokasmiṁ. Katame cattāro?
“Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṁvijjamānā lokasmiṁ.
“Cattārome, bhikkhave, puggalā santo saṁvijjamānā lokasmiṁ. Katame cattāro?
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya.
Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa.
Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya.
Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Idha, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa, na lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī hoti adhipaññādhammavipassanāya, na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo na ceva lābhī hoti ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya. Idha pana, bhikkhave, ekacco puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti? *vipassitabbā → passitabbā (mr)Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo:
‘kathaṁ nu kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā?
Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā?
Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti? *vipassitabbā → passitabbā (mr)
Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti:
‘evaṁ kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti.
So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti? *vipassitabbā → passitabbā (mr)Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ? *sannisādetabbaṁ → sanniyādetabbaṁ (sya-all)Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ? *cittaṁ ekodi kātabbaṁ → ekodikattabbaṁ (sya-all, pts1ed)Kathaṁ cittaṁ samādahātabban’ti? Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabban’ti. So aparena samaye lābhī ceva hoti adhipaññādhammavipassanāya lābhī ca ajjhattaṁ cetosamathassa.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo:
‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ?
Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ? *sannisādetabbaṁ → sanniyādetabbaṁ (sya-all)
Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ? *cittaṁ ekodi kātabbaṁ → ekodikattabbaṁ (sya-all, pts1ed)
Kathaṁ cittaṁ samādahātabban’ti?
Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti:
‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabban’ti.
So aparena samaye lābhī ceva hoti adhipaññādhammavipassanāya lābhī ca ajjhattaṁ cetosamathassa.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī adhipaññādhammavipassanāya na lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ? *sannisādetabbaṁ → sanniyādetabbaṁ (sya-all)Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ? *cittaṁ ekodi kātabbaṁ → ekodikattabbaṁ (sya-all, pts1ed)Kathaṁ cittaṁ samādahātabban’ti? Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabban’ti. So aparena samaye lābhī ceva hoti adhipaññādhammavipassanāya lābhī ca ajjhattaṁ cetosamathassa.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo na ceva lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ceva ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ? Kathaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti? Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ, evaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo na ceva lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ceva ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo:
‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ?
Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ?
Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ?
Kathaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ?
Kathaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā?
Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā?
Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti?
Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti:
‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ, evaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti.
So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo na ceva lābhī ajjhattaṁ cetosamathassa na ca lābhī adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena yvāyaṁ puggalo lābhī ceva ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya so upasaṅkamitvā evamassa vacanīyo: ‘kathaṁ nu kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ? Kathaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ? Kathaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā? Kathaṁ saṅkhārā sammasitabbā? Kathaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti? Tassa so yathādiṭṭhaṁ yathāviditaṁ byākaroti: ‘evaṁ kho, āvuso, cittaṁ saṇṭhapetabbaṁ, evaṁ cittaṁ sannisādetabbaṁ, evaṁ cittaṁ ekodi kātabbaṁ, evaṁ cittaṁ samādahātabbaṁ, evaṁ saṅkhārā daṭṭhabbā, evaṁ saṅkhārā sammasitabbā, evaṁ saṅkhārā vipassitabbā’ti. So aparena samayena lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena tesu ceva kusalesu dhammesu patiṭṭhāya uttari āsavānaṁ khayāya yogo karaṇīyo.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena tesu ceva kusalesu dhammesu patiṭṭhāya uttari āsavānaṁ khayāya yogo karaṇīyo.
Tatra, bhikkhave, yvāyaṁ puggalo lābhī ceva hoti ajjhattaṁ cetosamathassa lābhī ca adhipaññādhammavipassanāya, tena, bhikkhave, puggalena tesu ceva kusalesu dhammesu patiṭṭhāya uttari āsavānaṁ khayāya yogo karaṇīyo.
Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṁvijjamānā lokasmin”ti.
Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṁvijjamānā lokasmin”ti.
Ime kho, bhikkhave, cattāro puggalā santo saṁvijjamānā lokasmin”ti.