Entonces el asceta errante Vacchagotta se acercó al Bienaventurado e intercambió con él cordiales saludos. Cuando concluyeron sus amables palabras de bienvenida y saludos, se sentó a un lado y dijo al Bienaventurado:
“¿Cómo es eso, Maestro Gotama, es el mundo eterno?”.
“Vaccha yo no declaró esto: ‘el mundo es eterno’”.
“Entonces, Maestro Gotama, ¿el mundo no es eterno?”.
“Vaccha, yo tampoco declaró esto: ‘El mundo no es eterno’”.
“¿Cómo es eso entonces, Maestro Gotama, es el mundo finito?”.
“Vaccha, yo no declaró esto: ‘El mundo es finito’”.
“Entonces, Maestro Gotama, ¿el mundo es infinito?”.
“Vaccha, yo tampoco declaró esto: ‘El mundo es infinito’”.
“¿Cómo es eso entonces, Maestro Gotama, es el alma y el cuerpo la misma cosa?”.
“Vaccha, yo no declaró esto: ‘El alma y el cuerpo son la misma cosa’”.
“Entonces, Maestro Gotama, ¿es el alma una cosa y el cuerpo otra?”.
“Vaccha, yo tampoco declaró esto: ‘El alma es una cosa y el cuerpo otra’”.
“¿Cómo es eso entonces, Maestro Gotama, el Tathagata existe después de la muerte?”.
“Vaccha, yo no declaró esto: ‘El Tathagata existe después de la muerte’”.
“Entonces, Maestro Gotama, ¿el Tathagata no existe después de la muerte?”.
“Vaccha, yo tampoco declaró esto: ‘El Tathagata no existe después de la muerte’”.
“¿Cómo es eso entonces, Maestro Gotama, el Tathagata tanto existe como no existe después de la muerte?”.
“Vaccha yo no declaró esto: ‘El Tathagata tanto existe como no existe después de la muerte’”.
“¿Cómo es eso entonces, Maestro Gotama, el Tathagata ni existe ni no existe después de la muerte?”.
“Vaccha, yo no declaró esto: ‘El Tathagata ni existe ni no existe después de la muerte’”.
“¿Cuál es la causa, Maestro Gotama, y la razón, por la cual, cuando se les pregunta a los mendicantes de los otros credos semejantes cuestiones, ofrecen respuestas como ‘el mundo es eterno’ o ‘el mundo no es eterno’, el mundo es finito’ o ‘el mundo es infinito’, ‘el alma y el cuerpo es la misma cosa’ o ‘el alma es una cosa y el cuerpo otra’, ‘el Tathagata existe después de la muerte’, ‘el Tathagata no existe después de la muerte’, ‘el Tathagata tanto existe como no existe después de la muerte’ o ‘el Tathagata ni existe ni no existe después de la muerte’? Y, ¿cuál es la causa y la razón, por la cual, cuando se le pregunta al Maestro Gotama semejantes cuestiones, no ofrece respuesta alguna?”.
“Vaccha, los mendicantes de los otros credos consideran la forma como el yo, el yo como el poseedor de la forma, la forma como perteneciente al yo o el yo como perteneciente a la forma. Consideran la sensación como el yo… la percepción como el yo… las formaciones volitivas como el yo… la conciencia como el yo, el yo como el poseedor de la conciencia, la conciencia como perteneciente al yo o el yo como perteneciente a la conciencia’. Es por eso que, cuando se les pregunta semejantes cuestiones, ofrecen respuestas como ‘el mundo es eterno’… ‘el Tathagata ni existe ni no existe después de la muerte’. Pero, Vaccha, El Tathagata, el Arahant, el Perfectamente Iluminado no considera la forma como el yo… ni el yo como perteneciente a la conciencia’. Es por eso que, cuando se le pregunta semejantes cuestiones, no ofrece esas respuestas”.
Entonces, el asceta errante Vacchagotta se levantó de su asiento y se acercó al Venerable Mahamoggallana. Una vez concluidos sus cordiales saludos y palabras de bienvenida, se sentó a un lado y preguntó al Venerable Mahamoggalana:
“¿Cómo es eso, maestro Moggallana, es el mundo eterno?”.
[Sigue la misma conversación que la que sostuvo con el Buda].
“¡Es maravilloso, maestro Moggallana, es asombroso, maestro Moggallana! Cómo coincide tanto el significado como la forma entre el maestro y su discípulo, y cómo ambos están de acuerdo sin divergir en lo principal. Justo acabo de acercarme, maestro Moggallana, al Maestro Gotama para preguntarle sobre ese tema. Y el Maestro Gotama me lo explicó con términos y frases exactamente los mismos que usó el maestro Moggallana. Es asombroso, maestro Moggallana, cómo coincide tanto el significado como la forma entre el maestro y su discípulo, y cómo ambos están de acuerdo sin divergir en lo principal”.
Atha kho vacchagotto paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṁ sammodi. Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako bhagavantaṁ etadavoca:
Atha kho vacchagotto paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṁ sammodi.
Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako bhagavantaṁ etadavoca:
Atha kho vacchagotto paribbājako yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavatā saddhiṁ sammodi. Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako bhagavantaṁ etadavoca:
“kiṁ nu kho, bho gotama, sassato loko”ti?
“kiṁ nu kho, bho gotama, sassato loko”ti?
“kiṁ nu kho, bho gotama, sassato loko”ti?
“Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, mayā: ‘sassato loko’ti …pe….
“Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, mayā: ‘sassato loko’ti …pe….
“Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, mayā: ‘sassato loko’ti …pe….
“Kiṁ pana, bho gotama, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti?
“Kiṁ pana, bho gotama, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti?
“Kiṁ pana, bho gotama, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti?
“Etampi kho, vaccha, abyākataṁ mayā: ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
“Etampi kho, vaccha, abyākataṁ mayā:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
“Etampi kho, vaccha, abyākataṁ mayā: ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
“Ko nu kho, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā? Ko pana, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena bhoto gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Ko nu kho, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā?
Ko pana, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena bhoto gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Ko nu kho, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā? Ko pana, bho gotama, hetu, ko paccayo, yena bhoto gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ attato samanupassanti …pe… saññaṁ …pe… saṅkhāre …pe… viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ.
Vedanaṁ attato samanupassanti …pe…
viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ attato samanupassanti …pe… saññaṁ …pe… saṅkhāre …pe… viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā.
Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā.
Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā.
Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ. Na vedanaṁ attato samanupassati …pe… na saññaṁ …pe… na saṅkhāre …pe… na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ.
Na vedanaṁ attato samanupassati …pe…
na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ. Na vedanaṁ attato samanupassati …pe… na saññaṁ …pe… na saṅkhāre …pe… na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
Atha kho vacchagotto paribbājako uṭṭhāyāsanā yenāyasmā mahāmoggallāno tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmatā mahāmoggallānena saddhiṁ sammodi. Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako āyasmantaṁ mahāmoggallānaṁ etadavoca: “kiṁ nu kho, bho moggallāna, sassato loko”ti? “Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, bhagavatā: ‘sassato loko’ti …pe…. “Kiṁ pana, bho moggallāna, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti? “Etampi kho, vaccha, abyākataṁ bhagavatā: ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
Atha kho vacchagotto paribbājako uṭṭhāyāsanā yenāyasmā mahāmoggallāno tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmatā mahāmoggallānena saddhiṁ sammodi.
Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako āyasmantaṁ mahāmoggallānaṁ etadavoca:
“kiṁ nu kho, bho moggallāna, sassato loko”ti?
“Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, bhagavatā: ‘sassato loko’ti …pe….
“Kiṁ pana, bho moggallāna, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti?
“Etampi kho, vaccha, abyākataṁ bhagavatā:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
Atha kho vacchagotto paribbājako uṭṭhāyāsanā yenāyasmā mahāmoggallāno tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmatā mahāmoggallānena saddhiṁ sammodi. Sammodanīyaṁ kathaṁ sāraṇīyaṁ vītisāretvā ekamantaṁ nisīdi. Ekamantaṁ nisinno kho vacchagotto paribbājako āyasmantaṁ mahāmoggallānaṁ etadavoca: “kiṁ nu kho, bho moggallāna, sassato loko”ti? “Abyākataṁ kho etaṁ, vaccha, bhagavatā: ‘sassato loko’ti …pe…. “Kiṁ pana, bho moggallāna, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti? “Etampi kho, vaccha, abyākataṁ bhagavatā: ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’”ti.
“Ko nu kho, bho moggallāna, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā? Ko pana, bho moggallāna, hetu, ko paccayo yena samaṇassa gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Ko nu kho, bho moggallāna, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā?
Ko pana, bho moggallāna, hetu, ko paccayo yena samaṇassa gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Ko nu kho, bho moggallāna, hetu, ko paccayo, yena aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā? Ko pana, bho moggallāna, hetu, ko paccayo yena samaṇassa gotamassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti?
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ attato samanupassanti …pe… saññaṁ …pe… saṅkhāre …pe… viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā. Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ. Na vedanaṁ attato samanupassati …pe… na saññaṁ …pe… na saṅkhāre …pe… na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi, ‘asassato loko’tipi, ‘antavā loko’tipi, ‘anantavā loko’tipi, ‘taṁ jīvaṁ taṁ sarīran’tipi, ‘aññaṁ jīvaṁ aññaṁ sarīran’tipi, ‘hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ.
Vedanaṁ attato samanupassanti …pe…
viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā.
Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ.
Na vedanaṁ attato samanupassati …pe…
na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ.
Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti:
‘sassato loko’tipi, ‘asassato loko’tipi, ‘antavā loko’tipi, ‘anantavā loko’tipi, ‘taṁ jīvaṁ taṁ sarīran’tipi, ‘aññaṁ jīvaṁ aññaṁ sarīran’tipi, ‘hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
“Aññatitthiyā kho, vaccha, paribbājakā rūpaṁ attato samanupassanti, rūpavantaṁ vā attānaṁ, attani vā rūpaṁ, rūpasmiṁ vā attānaṁ. Vedanaṁ attato samanupassanti …pe… saññaṁ …pe… saṅkhāre …pe… viññāṇaṁ attato samanupassanti, viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, attani vā viññāṇaṁ, viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Tasmā aññatitthiyānaṁ paribbājakānaṁ evaṁ puṭṭhānaṁ evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’ti vā …pe… ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’ti vā. Tathāgato ca kho, vaccha, arahaṁ sammāsambuddho na rūpaṁ attato samanupassati, na rūpavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā rūpaṁ, na rūpasmiṁ vā attānaṁ. Na vedanaṁ attato samanupassati …pe… na saññaṁ …pe… na saṅkhāre …pe… na viññāṇaṁ attato samanupassati, na viññāṇavantaṁ vā attānaṁ, na attani vā viññāṇaṁ, na viññāṇasmiṁ vā attānaṁ. Tasmā tathāgatassa evaṁ puṭṭhassa na evaṁ veyyākaraṇaṁ hoti: ‘sassato loko’tipi, ‘asassato loko’tipi, ‘antavā loko’tipi, ‘anantavā loko’tipi, ‘taṁ jīvaṁ taṁ sarīran’tipi, ‘aññaṁ jīvaṁ aññaṁ sarīran’tipi, ‘hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘hoti ca na ca hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipi, ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṁ maraṇā’tipī”ti.
“Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna. Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati, samessati, na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmiṁ. Idānāhaṁ, bho moggallāna, samaṇaṁ gotamaṁ upasaṅkamitvā etamatthaṁ apucchiṁ. Samaṇopi me gotamo etehi padehi etehi byañjanehi etamatthaṁ byākāsi, seyyathāpi bhavaṁ moggallāno. Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna. Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati samessati na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmin”ti.
“Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna.
Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati, samessati, na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmiṁ.
Idānāhaṁ, bho moggallāna, samaṇaṁ gotamaṁ upasaṅkamitvā etamatthaṁ apucchiṁ.
Samaṇopi me gotamo etehi padehi etehi byañjanehi etamatthaṁ byākāsi, seyyathāpi bhavaṁ moggallāno.
Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna.
Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati samessati na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmin”ti.
“Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna. Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati, samessati, na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmiṁ. Idānāhaṁ, bho moggallāna, samaṇaṁ gotamaṁ upasaṅkamitvā etamatthaṁ apucchiṁ. Samaṇopi me gotamo etehi padehi etehi byañjanehi etamatthaṁ byākāsi, seyyathāpi bhavaṁ moggallāno. Acchariyaṁ, bho moggallāna, abbhutaṁ, bho moggallāna. Yatra hi nāma satthu ca sāvakassa ca atthena attho byañjanena byañjanaṁ saṁsandissati samessati na virodhayissati, yadidaṁ aggapadasmin”ti.