19.1. Historia de un juez
SC 256Muchos juzgan a la ligera
no apoyándose en el Dhamma,
pero el sabio debería investigar
tanto lo justo como lo injusto.
SC 257Quien guía a otros con imparcialidad,
cuidadosamente, de acuerdo al Dhamma,
es el protector del Dhamma
y llamado su poseedor.
19.2. Historia del grupo de los seis monjes
SC 258Tan sólo por articular voces
uno no se convierte en sabio.
El que, disfrutando de la seguridad, es libre del odio y el miedo,
a éste se le llama "sabio".
19.3. Historia del grupo del Arahant Ekudana
SC 259Tan sólo por articular voces
uno no se vuelve versado en el Dhamma,
pero él que, habiéndola escuchado aunque sea poco,
la practica diligentemente,
éste realmente es "versado en el Dhamma".
19.4. Historia del Venerable Lakuntaka Bhaddiya
SC 260El hombre no es un venerable anciano,
únicamente porque tiene el cabello canoso;
podría ser alguien que sólo ha envejecido,
de quien se dice que ha envejecido en vano.
SC 261El que es justo y veraz,
no violento, restringido y disciplinado,
el que ha arraigado las contaminaciones,
éste es un venerable anciano.
19.5. Historia de algunos monjes
SC 262No es por mera elocuencia,
o por hermosa apariencia,
que uno se convierte en bella persona,
cuando es celoso, jactancioso y mezquino.
SC 263El que realmente es "hermoso”,
es aquel que desarraigó esas contaminaciones,
las destruyó por completo,
un hombre sabio que eliminó el odio.
19.6. Historia del Venerable Hatthaka
SC 264Por afeitarse la cabeza, uno no se convierte en asceta,
si sigue siendo mentiroso e indisciplinado.
El que codicia y está lleno de deseos,
¿cómo podría ser un asceta?
SC 265Él que subyugó toda la maldad,
erradicó todas las malas acciones,
pequeñas y grandes,
éste es un verdadero asceta.
19.7. Historia de un brahmán
SC 266Aunque uno pida limosnas,
no por eso se convierte en monje,
sino que practicando el Dhamma,
merece este nombre.
SC 267Quien ha trascendido lo bueno y lo malo,
ha vivido la vida santa
y ha discernido lo mundano,
éste es realmente un monje.
19.8. Historia de los seguidores de una doctrina no budista
SC 268El mero silencio no le hace a uno sabio,
cuando se es ignorante y extraviado;
pero poner todo en la balanza y decidir sólo por lo que es noble,
trae como bendición, la sabiduría.
SC 269El que, comprendiendo a ambas clases del mundo [: interno y externo],
poseyendo esta sabiduría,
se deshace del mal por completo,
es un verdadero sabio.
19.9. Historia de un pescador de nombre Ariya
SC 270El que daña a los seres vivos
no puede ser un hombre noble,
sólo el respeto por la vida
le hace a uno digno de este nombre.
19.10. Historia de unos monjes
SC 271No es a través los votos y los rituales,
no por leer mucho
ni por alcanzar la calma meditativa,
tampoco por vivir recluido…
SC 272…que el monje puede decir:
“He experimentado la dicha del renunciamiento,
que es negada a la gente común”,
si todavía no extinguió todas las contaminaciones.
Dhammaṭṭhavagga
Dhammaṭṭhavagga
Vinicchayamahāmattavatthu
Vinicchayamahāmattavatthu
Vinicchayamahāmattavatthu
Na tena hoti dhammaṭṭho, yenatthaṁ sāhasā naye; *sāhasā → sahasā (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)Yo ca atthaṁ anatthañca, ubho niccheyya paṇḍito.
yenatthaṁ sāhasā naye; *sāhasā → sahasā (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)
Na tena hoti dhammaṭṭho, yenatthaṁ sāhasā naye; *sāhasā → sahasā (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)Yo ca atthaṁ anatthañca, ubho niccheyya paṇḍito.
Asāhasena dhammena, samena nayatī pare; Dhammassa gutto medhāvī, “dhammaṭṭho”ti pavuccati.
“dhammaṭṭho”ti pavuccati.
Asāhasena dhammena, samena nayatī pare; Dhammassa gutto medhāvī, “dhammaṭṭho”ti pavuccati.
Chabbaggiyavatthu
Chabbaggiyavatthu
Na tena paṇḍito hoti, yāvatā bahu bhāsati; Khemī averī abhayo, “paṇḍito”ti pavuccati.
Na tena paṇḍito hoti, yāvatā bahu bhāsati; Khemī averī abhayo, “paṇḍito”ti pavuccati.
Ekudānakhīṇāsavavatthu
Ekudānakhīṇāsavavatthu
Na tāvatā dhammadharo, yāvatā bahu bhāsati; Yo ca appampi sutvāna, dhammaṁ kāyena passati; Sa ve dhammadharo hoti, yo dhammaṁ nappamajjati.
Na tāvatā dhammadharo, yāvatā bahu bhāsati; Yo ca appampi sutvāna, dhammaṁ kāyena passati; Sa ve dhammadharo hoti, yo dhammaṁ nappamajjati.
Lakuṇḍakabhaddiyattheravatthu
Lakuṇḍakabhaddiyattheravatthu
Lakuṇḍakabhaddiyattheravatthu
Na tena thero so hoti, *thero so hoti → thero hoti (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)yenassa palitaṁ siro; Paripakko vayo tassa, “moghajiṇṇo”ti vuccati.
Na tena thero so hoti, *thero so hoti → thero hoti (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)
Na tena thero so hoti, *thero so hoti → thero hoti (bj, sya-all, pts1ed, pts2ed)yenassa palitaṁ siro; Paripakko vayo tassa, “moghajiṇṇo”ti vuccati.
Yamhi saccañca dhammo ca, ahiṁsā saṁyamo damo; Sa ve vantamalo dhīro, “thero” iti pavuccati. *thero” iti → so theroti (sya-all, mr); thero ti (pts1ed, pts2ed)
Yamhi saccañca dhammo ca,
“thero” iti pavuccati. *thero” iti → so theroti (sya-all, mr); thero ti (pts1ed, pts2ed)
Yamhi saccañca dhammo ca, ahiṁsā saṁyamo damo; Sa ve vantamalo dhīro, “thero” iti pavuccati. *thero” iti → so theroti (sya-all, mr); thero ti (pts1ed, pts2ed)
Sambahulabhikkhuvatthu
Sambahulabhikkhuvatthu
Na vākkaraṇamattena, vaṇṇapokkharatāya vā; Sādhurūpo naro hoti, issukī maccharī saṭho.
Na vākkaraṇamattena, vaṇṇapokkharatāya vā; Sādhurūpo naro hoti, issukī maccharī saṭho.
Yassa cetaṁ samucchinnaṁ, mūlaghaccaṁ samūhataṁ; Sa vantadoso medhāvī, “sādhurūpo”ti vuccati.
Yassa cetaṁ samucchinnaṁ,
Yassa cetaṁ samucchinnaṁ, mūlaghaccaṁ samūhataṁ; Sa vantadoso medhāvī, “sādhurūpo”ti vuccati.
Hatthakavatthu
Hatthakavatthu
Na muṇḍakena samaṇo, abbato alikaṁ bhaṇaṁ; Icchālobhasamāpanno, samaṇo kiṁ bhavissati.
Na muṇḍakena samaṇo, abbato alikaṁ bhaṇaṁ; Icchālobhasamāpanno, samaṇo kiṁ bhavissati.
Yo ca sameti pāpāni, aṇuṁthūlāni sabbaso; Samitattā hi pāpānaṁ, “samaṇo”ti pavuccati.
Yo ca sameti pāpāni, aṇuṁthūlāni sabbaso; Samitattā hi pāpānaṁ, “samaṇo”ti pavuccati.
Aññatarabrāhmaṇavatthu
Aññatarabrāhmaṇavatthu
Na tena bhikkhu so hoti, yāvatā bhikkhate pare; Vissaṁ dhammaṁ samādāya, bhikkhu hoti na tāvatā.
Na tena bhikkhu so hoti, yāvatā bhikkhate pare; Vissaṁ dhammaṁ samādāya, bhikkhu hoti na tāvatā.
Yodha puññañca pāpañca, bāhetvā brahmacariyavā; *brahmacariyavā → brahmacariyaṁ (mr)Saṅkhāya loke carati, sa ve “bhikkhū”ti vuccati.
bāhetvā brahmacariyavā; *brahmacariyavā → brahmacariyaṁ (mr)
sa ve “bhikkhū”ti vuccati.
Yodha puññañca pāpañca, bāhetvā brahmacariyavā; *brahmacariyavā → brahmacariyaṁ (mr)Saṅkhāya loke carati, sa ve “bhikkhū”ti vuccati.
Titthiyavatthu
Titthiyavatthu
Na monena munī hoti, mūḷharūpo aviddasu; Yo ca tulaṁva paggayha, varamādāya paṇḍito.
Na monena munī hoti, mūḷharūpo aviddasu; Yo ca tulaṁva paggayha, varamādāya paṇḍito.
Pāpāni parivajjeti, sa munī tena so muni; Yo munāti ubho loke, “muni” tena pavuccati.
Pāpāni parivajjeti, sa munī tena so muni; Yo munāti ubho loke, “muni” tena pavuccati.
Bālisikavatthu
Bālisikavatthu
Na tena ariyo hoti, yena pāṇāni hiṁsati; Ahiṁsā sabbapāṇānaṁ, “ariyo”ti pavuccati.
Na tena ariyo hoti, yena pāṇāni hiṁsati; Ahiṁsā sabbapāṇānaṁ, “ariyo”ti pavuccati.
Sambahulasīlādisampannabhikkhuvatthu
Sambahulasīlādisampannabhikkhuvatthu
Sambahulasīlādisampannabhikkhuvatthu
Na sīlabbatamattena, bāhusaccena vā pana; Atha vā samādhilābhena, vivittasayanena vā.
Na sīlabbatamattena, bāhusaccena vā pana; Atha vā samādhilābhena, vivittasayanena vā.
Phusāmi nekkhammasukhaṁ, aputhujjanasevitaṁ; Bhikkhu vissāsamāpādi, appatto āsavakkhayaṁ.
Phusāmi nekkhammasukhaṁ, aputhujjanasevitaṁ; Bhikkhu vissāsamāpādi, appatto āsavakkhayaṁ.
Dhammaṭṭhavaggo ekūnavīsatimo.
Dhammaṭṭhavaggo ekūnavīsatimo.
Dhammaṭṭhavaggo ekūnavīsatimo.